Přehrada Josefův Důl
Tvář Josefova Dolu přeměnila především Josefodolská přehrada postavená v letech 1976-82 na říčce Kamenici. Tato přehrada dnes zadržuje 23 milionů krychlových metrů vody a její dvě hráze jsou 44 metrů vysoké. Protože přehrada zásobuje pitnou vodou město Liberec, není využívána k rekreačním účelům. I pohled z povzdálí ze břehů, zejména při západu slunce, stojí za to.
Kristiánov
Slavná sklářská osada z roku 1775, kdy zde J. L. Riedel, nejslavnější jizerskohorský sklář, založil huť na výrobu skleněných tyček, tyčinek a lustrových ověsků. V roce 1882 byla výroba zastavena a o pět let později huť shořela při velkém požáru současně se školou, chalupami sklářů a zůstala zde jen myslivna a panský dům, který také shořel, ale až při mobilizaci v roce 1938. Dochoval se původní sklářský hřbitov a hospoda, známá pod jménem Liščí bouda, v níž je od roku 1964 instalována expozice sklářství a přírody Jizerských hor, s modelem starého Kristiánova. V současné době je muzeum otevřeno především během víkendů a svátků a také během tradiční Mariánské Kristiánovské pouti. Jinak je osada neobydlena.
Vodopády Jedlová
Přímo v Josefově Dole, kousek nad vlakovým nádražím, najdete naučnou stezku Jedlová, která vede k vodopádům na stejnojmenném potoce. Spodní část trasy vedoucí k Černé tůni (velké spodní kaskádě vodopádů) je upravená 
a vhodná i pro kočárek nebo osoby s omezenou pohyblivostí. U Černé tůně může tedy jedna část rodiny pohodlně posedět u piknikového stolu a počkat až si všichni "borci" vyšlápnou zbytek stezky na vrcholek vodopádů.
Na Čihadle
Přírodní rezervace (38,5 ha) na rozvodí mezi Baltickým a Severním mořem. Rozprostírá se v zalesněném terénu na úbočí Zasněžených věžiček a je nejznámějším vrchovištem Jizerských hor. Roste zde vzácná květena jako rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá nebo klikva, vlochyně či blatnice bahenní. Vyhlídková věž. Jméno pochází od tradiční obživy obyvatelů Jizerských hor - čižby neboli ptáčnictví. Malí a zpěvní ptáci jako jikavci, čečetky, brkvoslavové, kvíčaly a další končili na talíři ještě dlouho po roce 1872, kdy byla čižba zakázána z důvodu ochrany ptactva.
Krásná Máří
Vyhlídkové skalisko 900 metrů nad mořem nad roklí Velkého Štolpichu. Pojmenováno na paměť rudného dolu z roku 1582. Skalisko je asi 18 metrů vysoké a opatřené železnými stupy a zábradlím.
Na Knajpě
Křižovatka Štolpišské a Kasárenské silnice v centrální části hor. Poblíž se nachází stejnojmenné vrcholové rašeliniště porostlé klečí - přírodní památka. Jméno pochází od již zaniklé ubikace pro lesní dělníky, nicméně i nyní je zde alespoň v zimě otevřen kiosek s občerstením.
Protržená přehrada
Bývalá údolní přehrada na říčce Bílá Desná, dokončena v roce 1915, měla svého času výspu vysokou 17,5 metru a dlouhou 172 metrů. Původní objem plánovaný na 400 000 metrů krychlových byl naplněn pouze ze dvou třetin, když se dne 18.9. 1916 protrhla a zaplavila celé údolí a většinu Tanvaldska. Dnes zůstala z přehrady vysoká šoupátková věž připomínající zbytek tajemného hradu a podzemní kanál spojující bývalou nádrž se sousední přehradou Souš, znovu užívaný od roku 1981.
Mariánskohorské boudy
Původní pastevecká enkláva krkonošského typu na Mariánskohorském hřebeni ve výšce 943 m.n.m. byla založena roku 1705 byla až do 19. století nazývána Fricovy boudy, podle Fritze Mitlehnera, který boudy v roce 1709 koupil. Dnes zde stojí skupinka chalup a pramen pitné vody. Je odtud krásný výhled do okolí.
Rašeliniště Jizerky
V okolí Jizerky se nalézají nejcennější lokality národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky (183ha), porostlá klečí, nízkým jalovcem, horským smrkem a nízkou břízou karpatskou. Naučná 6 km dlouhá stezka Vás poetickým prostředím meandrující říčky a tmavých tůní bezpečně provede. Napříč chráněným územím vede silnice (zákaz vjezdu, na kolech přístupna) z Jizerky na Smědavu.
Jizerka
Rozptýlená a odlehlá osada Jizerka má bohatou historii. Od ptáčníků a čihařů, kteří toto místo osídlili už před rokem 1539, přes horníky hledající drahokamy, evangelíky hledající úkryt, dřevaře, které lákaly hluboké lesy až po skláře, z nichž nejslavnejším byl samozřejmě "sklářský král severu" Reidel, který zde v roce 1928 postavil huť na výrobu tyčí, dutého skla a flakonů. Jizerka tou dobou nebývale prosperovala a byla zde pila, pekárna, nová huť i výstavný dům majitele sklárny. Malebná osada dnes slouží především k rekreaci, v centru je horská chata Pyramida, pojmenovaná podle kamenné pyramidy poblíž, ve staré škole najdete infocentrum a muzeum a nenechte si ujít ani svérázné "muzeum kuriozit" Hnojový dům.
Bílý potok
Obec založená roku 1594, s novorománským kostelem Nejsvětější Trojice z let 1888-90. Vůbec nejzajímavější jsou ale lesy nad touto vsí, kde se cesta z Soušské přehrady a Smědavy, stáčí serpentýnami dolů k Bílému potoku. Zdejší bukové lesy a jimi protékající potok vypadají zejména v odpoledním světle přímo magicky.
Liberec (botanická, ZOO, bazén, Ještěd)
Pokud už máte Liberec v plánu cesty, naplánujte si tam zastávku. Kromě náměstí s překrásnou budovou radnice Liberec nabízí překvapivě mnoho.
Za procházku nebo alespoň projížďku stojí Staré Město - secesní vilová čtvrť, která jasně ukazuje, že Liberec býval svého času velmi bohatým městem. Ve stejné oblasti se nachází také výstaviště, zoologická zahrada (s neodolatelnými bílými tygry), botanická zahrada, kulturní centrum Lidové sady a regionální muzeum umístěné v krásné novogotické budově.
Z těch novodobých atrakcí nesmíme zapomenout na Aquapark v zábavním centru Babylon. 
Ještěd a Podještědí
Zejména děti pak zaujme výlet za dominantou celých hor - na vrchol Ještědu. Za moderní víceúčelovou stavbu ve tvaru hyperboly dostal architekt K. Hubáček světovou Perretovu cenu, kterou si tenkrát ale nesměl osobně vyzvednout. Cesta lanovkou na vrchol a výhled opravdu do daleka stojí za to.
Podještědí - krajina na "druhé straně Ještědu" tedy otevřená směrem na jih, vyniká krásným výhledem do okolí, zalesněnými kopečky, údolími lemovanými stařičkými stromořadími, otevřenými pohledy na pole a louky, překrásnou lidovou architekturou a samozřejmě potoky a potůčky. Čím menší silničku najdete, tím intimnější obrázek krajiny a lidí, kteří tu žijí, se Vám otevře. Tento kraj učaroval nejednomu umělci a spisovateli. 
Jablonec nad Nisou
Jablonec nad Nisou je znám jako světoznámé středisko výroby skla a bižuterie, na které můžeme být právem hrdí. Je to jedno z nejmladších měst v Čechách, což mu ale na zajímavosti vůbec neubírá. Většina domů v Jablonci je postavena koncem 19. století v secesním stylu, stejně jako budova městského divadla. Z dalších kulturních památek jmenujme ještě velmi starou novorenesanční radnici, novogotický evangelický kostel dr. Farského nebo secesní starokatolický kostel, ne méně zajímavý než předešlé památky.
Mumlavský důl
Údolí ledovcového původu, v dolní části Mumlavský vodopád, v korytě Mumlavy zvláštní geomorfologický jev - obří hrnce (Čertova oka).
Mumlavský vodopád
Když pojedete okolo Harrachova, nenechte si ujít návštěvu Mumlavského vodopádu, ke kterému dojdete podél řeky Mumlavy, jak jinak. Na tohle překrásné místo se dostanete od sklárny pohodlnou červenou turistickou značkou nebo můžete zvolit druhou možnost, kterou je značka modrá, vedoucí od autobusového nádraží, a ta je kratší. V okolí Harrachova můžete na řekách najít více podobných úkazů, jako je tento vodopád, ale určitě se tomu Mumlavskému nevyrovnají. Jeho výška dosahuje až 8 metrů a široký je 10 metrů. V každém ročním období je jiný, takže ať přijedete kdykoliv, vždy jej spatříte v jiné podobě.
Rýžoviště u Harrachova
K tomuto místu se dostanete po žluté značce, na kterou se můžete napojit u můstku pod Mumlavským vodopádem. Rýžoviště se řadí k nejstarším osadám v Krkonoších a kdysi dávno se zde těžily rudy. Nalezli byste zde tkalcovnu a sklářskou huť. V dnešní době zde však naleznete spíše hotely a penziony, nabízející ubytování pro turisty, rekreanty či sportovce. Největší ráj je tu však v zimě pro lyžaře, kdy jsou všechny vleky a sjezdovky v okolí v provozu. Tak neváhejte!
Tanvald
Tanvald leží ve východní oblasti severočeského kraje na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. První zmínky o Tanvaldu pocházejí ze 16. století. Současné město vzniklo spojením obcí Tanvald a Šumburk nad Desnou. Dalšími městskými částmi jsou Český Šumburk, Horní Tanvald a Žďár. Od 19. století je historie města úzce spajata s rozmachem textilního a sklářského průmyslu. Tanvaldsko je pro své přírodní krásy rovněž vyhledávaným místem rekreace a odpočinku...
Velké Hamry
Obec Velké Hamry vznikla v roce 1914 sloučením osad "Hoření Hamr" a "Dolení Hamr". V roce 1926 byla povýšena na město, statut města jí byl udělen v roce 1968. Části obce jsou: Velké Hamry I se Svárovem, Velké Hamry II (Hamrska) a Bohdalovice. Velké Hamry leží v podhůří Jizerských hor pod kopcem Muchov (786 m) na březích řeky Kamenice. Na mapě tvoří pomyslný trojúhelník s městy Jablonec n.N. a Železný Brod. Název města, stejně jako název jedné jeho části - Svárov - připomíná starou železářskou tradici. V minulém století a na počátku tohoto zde byly postaveny 2 textilní továrny, ve kterých se, byť v omezené míře, textilní výroba zachovala dodnes. Velké Hamry leží na trati Železný Brod - Liberec. Jezdí tudy autobusové linky Desná - Železný Brod - Semily, Jablonec n.N - Zlatá Olešnice, Jablonec n.N. - Vysoké n. Jizerou a linka Praha - Harrachov. Okolní příroda skýtá ideální podmínky k rekreaci a letní i zimní turistice
Smržovka
Smržovka leží v údolí Smržovského potoka a říčky Kamenice včetně jejich přítoků. Zaujímá rozsáhlé území od rozvodí Severního a Baltického moře na západě téměř až k soutoku Desné s Kamenicí a v Tanvaldě na východě. Na jihu tvoří hranici zalesněný hřbet Černé Studnice a Muchova, na severu jižní svahy Bukové hory a řeka Kamenice. Smržovka spadá do české části Euroregionu Nisa a patří do zóny pobytové rekreace. Osídlení bylo zaznamenáno již kolem roku 1528. První zmínka o Morgenstern je v roce 1568. České jméno Smržovka po houbě smrži si němečtí přistěhovalci vyložili jako Smržovku - čili řemdih, což je středověká zbraň podobná smrži a nazvali obec Morgenstern: V němčině znamená jak jitřenku, tak Smržovku. Ve všech historických podkladech je psáno jméno Morgenstern, později došlo k chybnému přepisu na Morchenstern. Podle druhé verze jméno Morgenstern (Jitřenka) dostala osada od prvních osídlenců - dřevorubců ze západních částí Krušnohor. S tímto jménem se můžeme setkat v oblasti Krušných hor i v současné době.
Souš
Osada na říčce Černé Desné je uváděna poprvé r. 1755. Český název vznikl překladem německého pojmenování Darre, což znamená suché místo, uschlý les nebo sušírnu lnu. V l. 1912-15 musela zčásti ustoupit přehradě, která dnes slouží jako zdroj pitné vody. Sypaná hráz je 364 m dlouhá a 21 m vysoká.
Kočičí kameny - skalní útvar, vyhlídka
Vyhlídka se nachází severně od obce Bílý Potok pod Smrkem poblíž známé chaty Hubertky, u křižovatky turistických cest. V souvislosti se skálou se vypráví několik pověstí o pokladech.Skála v podobě kočičí hlavy byla zpřístupněna pečlivě tesanými schody se zábradlím hejnickou sekcí Horského spolku roku 1923. Částečně bylo zrekonstruováno Jizersko-ještědským horským spolkem v roce 2002.Vyhlídka skýtá pohled do údolí řeky Smědé, na obec Bílý Potok a severní svahy Jizerských hor